nanomateriály

Vědci zkoumají topologické Weylovy polokovy jako možnou náhradu měděných propojení v stále menších čipech. Měď pod šířkou zhruba 40 nanometrů ztrácí vodivost kvůli častějším srážkám elektronů. Nanodrátky z arsenidu niobu naopak při zmenšování průměru vykázaly nižší elektrický odpor, protože se více uplatňuje chráněné vedení po povrchu materiálu. Drátek široký 40 nanometrů měl při pokojové teplotě asi o 70 procent nižší rezistivitu než objemový monokrystal. Materiál zatím nepřekonal nejlepší desetinanometrové měděné spoje, ale podle odhadů by je mohl předčit kolem průměru 12 nanometrů. Praktické využití komplikuje toxicita arsenu i výrobní postup neslučitelný se současným zpracováním čipů.

Vědci z Univerzity ve Vídni a Univerzity v Duisburgu-Essenu zaznamenali dosud největší objekt, který se chová jako kvantová vlna. Jde o shluk sodíkových atomů o velikosti přibližně 8 nanometrů a hmotnosti až 200 000 atomových hmotnostních jednotek. Tento objev ukazuje, že i takto velké objekty mohou existovat v superpozici, což potvrzuje platnost kvantové mechaniky i na těchto měřítkách. Experiment zahrnoval použití interferometru a ultrafialových laserů k pozorování částic v různých stavech. Tento fenomén kvantového chování otevírá nové otázky o možnostech mnohonásobné existence paralelních realit.