mozkové implantáty

Vědci z korejských univerzit KAIST a Yonsei předvedli internetové ovládání bezdrátového mozkového implantátu RAPIDO mezi Chicagem a jihokorejským Tedžonem vzdálenými přes 10 500 kilometrů. Signál dorazil v průměru za 109 milisekund a zařízení dokáže samostatně dávkovat látky i vysílat světlo do mozku volně se pohybujících potkanů. Při pokusech implantát opakovaně podával kokain do oblasti spojené s odměnou, což měnilo pohyb zvířat i několik týdnů po zavedení. V odděleném optogenetickém testu světelná stimulace zabránila vzniku preference místa spojovaného s kokainem. Technologie je zatím výzkumnou platformou pro zvířecí experimenty, nikoli léčbou závislosti ani klinickým řešením pro lidi.

Švýcarská firma Ability Neurotech zahájila v Německu první testy svého implantabilního rozhraní mozek–počítač během operací mozkových nádorů. Zařízení snímá aktivitu z povrchu mozku pomocí 128 elektrod a přenáší nezpracovaná data přes kůži infračerveným optickým spojem rychlostí až 50 Mb/s. Implantát nemá vlastní baterii, energii získává bezdrátově z externího náhlavního zařízení. Na konec roku 2026 je v Nizozemsku plánována roční studie s lidmi trpícími ALS, jejímž cílem je mimo jiné obnova komunikace prostřednictvím dekódování zamýšlené řeči. Klíčovými otázkami zůstávají dlouhodobá spolehlivost signálu, bezpečnost, aktualizace softwaru a trvalá podpora pacientů.

V USA se každoročně diagnostikuje více než 2 miliony případů depresí odolávajících léčbě. Nová terapie, nazvaná hluboká mozková stimulace, testuje implantaci elektrod do mozku pacientů. První výsledky ukazují, že tato metoda by mohla restrukturalizovat bílé mozkové hmoty a zmírnit příznaky deprese. Výzkum na opicích odhalil zvýšení myelinizace mozkových buněk a změny interakcí neuronů v mozcích postižených depresemi. Tyto závěry naznačují možné nové přístupy k léčbě deprese pomocí modifikované mozkové činnosti.