inženýrství

Článek doporučuje nespoléhat pouze na formální vztah s jedním mentorem, jehož oslovení může být pro obě strany nepříjemné a zavazující. Profesní růst lze podle autora získávat od řady neoficiálních mentorů pozorováním jejich práce, čtením jejich textů a přebíráním účinných postupů. Důležité je všímat si, jak zkušení kolegové řeší problémy, komunikují na schůzkách či rozvíjejí své znalosti. Ještě větší přínos mají jednoduché cílené otázky na pracovní postupy, obtížné rozhovory nebo oblasti, v nichž se lze zlepšit. Základem takového přístupu je zvídavost a ochota vyhledávat vysvětlení neznámých věcí.

Rozšíření generativní AI může omezovat pracovní příležitosti pro juniory a narušit tradiční cestu, na níž se z nezkušených pracovníků stávají odborníci. Autor upozorňuje, že automatizace sice zvládá rutinní úkoly, ale zároveň lidem bere praxi potřebnou pro řešení výjimečných a krizových situací. Zkušenosti z letectví a jaderné energetiky podle něj ukazují nutnost vědomě zachovávat manuální postupy i za cenu nižší krátkodobé efektivity. Firmy by proto měly zavádět „manuální brány“, například nechat inženýry nejprve samostatně analyzovat chybu a vytvořit test, než využijí AI k návrhu opravy. Taková investice do praxe juniorů má chránit dlouhodobou odbornou kapacitu organizací.