software

Studie švédských vědců analyzovala 413 známých zranitelností automobilového softwaru z let 2022 až 2024. Největší podíl, 36,2 procenta, se týkal externích aplikací, například mobilních, webových či cloudových služeb propojených s vozidly. Nedostatečně chráněné systémy mohou ohrozit polohová a osobní data, a při slabém oddělení palubních systémů teoreticky umožnit postup k důležitějším funkcím vozu. Výzkum zároveň odhalil 827 zranitelných knihoven ve 20 zkoumaných open-source projektech. Autoři doporučují výrobcům oddělovat kritické jízdní funkce od infotainmentu, průběžně kontrolovat komponenty a rychle nasazovat opravy; majitelé mají aktualizovat software a chránit účty silnými hesly.

Článek upozorňuje, že změna kariéry je obtížná bez ohledu na to, zda lidé do softwarového inženýrství vstupují, nebo z něj odcházejí. Trh pro začínající vývojáře se kvůli proměnám spojeným s umělou inteligencí zhoršuje, zatímco dosavadní znalosti mohou rychle ztrácet výlučnost. Autor radí hledat lidi, kteří již vytouženou profesní změnou prošli, a čerpat z odborných komunit i osobních kontaktů. Důležitější než formální vzdělání může být konkrétní ukázka práce, kterou lze získat i levnou či neplacenou zakázkou. Podle autora není dlouhodobá stabilita práce realistickým cílem; klíčové je budovat základní dovednosti a průběžně se přizpůsobovat novým nástrojům a požadavkům.

Bývalý softwarový inženýr IBM Ralph Earle ve své básni proměňuje práci s uživatelským rozhraním v obraz tvůrčího a téměř duchovního úsilí. Vypravěč chce přetavit strohý programový kód do mimořádně krásné podoby, která bude lidem srozumitelná. Digitální prostředí přirovnává k rozlehlé krajině plné světla, internetu a vzdálených možností. Earle po odchodu z IBM v roce 2017 vydal dvě básnické sbírky a věnuje se poezii jako druhé profesní dráze.

Otevřený systém Paper2Agent převádí odborné články spolu s kódem, daty a přílohami na interaktivní AI agenty, kteří dokážou popsané metody spouštět nad vlastními daty. Výzkumníci ze Stanfordu jej otestovali mimo jiné na modelu AlphaGenome, z jehož dokumentace a kódu systém za 45 minut vytvořil 22 ověřených nástrojů. Agentům lze zadávat dotazy přirozeným jazykem, provádějí analýzy a vytvářejí vizualizace; více agentů může spolupracovat nad různými studiemi. Při zkoušce zaměřené na lupénku navrhly možné genetické vysvětlení i způsoby jeho ověření. Zhruba čtvrtinu ze sta zkoušených biologických studií však systém nepřevedl kvůli neúplnému kódu, dokumentaci či nefunkčním závislostem. Autoři považují úspěšnou přeměnu článku na agenta také za známku jeho dostatečné reprodukovatelnosti a dokumentace.

Robert N. Charette, odborník na řízení rizik a softwarové inženýrství, odchází po více než dvou desetiletích z pozice přispívajícího editora IEEE Spectrum. Pro časopis napsal množství článků a během více než deseti let zveřejnil 1 750 příspěvků na blogu The Risk Factor o selháních softwaru a IT projektů. Jeho text „Why Software Fails“ se nadále používá ve výuce a za infografiky o neúspěších IT získal cenu Jesse H. Neala. Charette se snažil upozorňovat na neviditelnou, ale všudypřítomnou roli softwaru i na následky jeho poruch. Nyní se chce věnovat fotografování přírody a psaní beletristických trilogií. Za klíčovou zásadu řízení rizik považuje obezřetnost při vytváření předpokladů, protože každý přijatý předpoklad podle něj znamená přijaté riziko.