seismologie

Seismoakustické stanice dokážou zachytit infrazvuk a mechanické vibrace vyvolané turbulentním prouděním v hurikánech. Výzkum Stanfordovy univerzity založený na datech z hurikánu Isaac z roku 2012 ukázal, že senzory u pobřeží Louisiany rozlišily lokální tlakové výkyvy v řádu desítek až stovek metrů. Mohly by tak přinést nové poznatky o přízemní mezní vrstvě bouře, která je zásadní pro odhad jejího zesilování, ale obtížně se pozoruje. Metoda nemá nahradit letecká měření, drony ani bóje, může je však doplnit zejména po příchodu hurikánu nad pevninu. Vědci nyní potřebují ověřit výsledky na větším počtu bouří.

Analýza seizmických vln z francouzských podzemních jaderných zkoušek v letech 1977 až 1995 přinesla nové poznatky o kapalném vnějším jádru Země. Vlny zaznamenané v Kazachstánu měnily dobu průchodu o desetiny sekundy, což při cestě napříč planetou ukazuje na proměny materiálu v jádru. Geofyzička Ying Zhouová popsala dosud neznámý typ vlny, která se odráží uvnitř vnějšího jádra. Výsledky naznačují intenzivní mísení a možnou přítomnost rozsáhlých shluků pevného materiálu unášených roztaveným kovem. Lepší poznání těchto pohybů by mohlo pomoci vysvětlit procesy ovlivňující magnetické pole Země.

V roce 2011 zasáhlo Japonsko silné zemětřesení Tōhoku, které poslalo seismickou vlnu do zemského jádra. Podle nové analýzy mohla tato vlna přispět k posunu Japonska o několik milimetrů na východ. Výzkum ukázal, že odražená vlna zapříčinila malý skluz na rozhraní tektonických desek. Tato událost představuje první známý případ, kdy zemětřesná vlna takového typu způsobila pohyb desek. Výsledky naznačují, že takové vlny mohou mít skrytý vliv na seismickou činnost, což přináší nové výzvy pro porozumění zemětřesením.