vzácné zeminy

Země mimo Čínu hledají způsoby, jak snížit její přibližně devadesátiprocentní podíl na trzích s oxidy a kovy vzácných zemin, důležitými zejména pro výkonné permanentní magnety. Nadějnou surovinou je monazit, který obsahuje vysoké podíly neodymu, praseodymu, dysprosia a terbia potřebných pro elektromotory, robotiku i vojenské technologie. Jeho ložiska v minerálních píscích lze často těžit a předběžně upravovat levněji než tvrdé horniny. Zásadní překážkou je však obsah slabě radioaktivního thoria a uranu, kvůli němuž vzniká odpad vyžadující dlouhodobé izolované skladování a přísnou regulaci. Do projektů v USA, Austrálii, Kanadě a dalších zemích míří značné investice, výsledky ale ukazují i vysoké náklady, technologická zpoždění a nejistotu, zda vznikne skutečně nezávislý dodavatelský řetězec.

Čína využívá monazit jako významný zdroj kritických prvků vzácných zemin, mimo jiné dysprosia, terbia, yttria a erbia. Domácí těžba je soustředěna hlavně v komplexu Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku, který je zároveň největším známým ložiskem vzácných zemin na světě. Zpracování však provází vážná ekologická rizika, jejichž symbolem je silně znečištěná odkalištní nádrž Weikuang u města Pao-tchou. Přísnější pravidla proto omezují samostatnou těžbu monazitu, Čína ale nadále ve velkém dováží rudný koncentrát a těžké minerální písky. Rostoucí zahraniční nákupy zapadají do globálního soupeření o zajištění dodávek surovin pro moderní technologie.

Uhelný popílek ze spalování uhlí by mohl být významným domácím zdrojem prvků vzácných zemin pro USA. Studie z roku 2024 odhaduje, že v dostupném americkém popílku je vytěžitelný materiál v hodnotě téměř 100 miliard dolarů; celkové množství má činit asi 11 milionů tun. Tyto kovy jsou zásadní pro elektroniku, baterie, větrné turbíny, obranné systémy i zdravotnické technologie, přičemž USA nyní výrazně závisejí na dovozu z Číny. Výzkumné týmy zkoušejí šetrnější způsoby získávání kovů z popílku a dalších odpadů, včetně chemického loužení, elektrochemických postupů a biologických metod. Hlavní překážkou zůstává levné, energeticky úsporné a ekologicky přijatelné nasazení těchto technologií ve velkém měřítku.

Čína téměř plně ovládá zpracování erbia a yttria, dvou vzácných zemin zásadních pro optické zesilovače, letecké motory, energetické turbíny, elektroniku i datová centra. Čínská omezení vývozu už výrazně snížila dodávky yttria do USA a jejich další podoba se má rozhodnout v listopadu. Yttrium je klíčové pro žáruvzdorné povlaky turbínových lopatek, zatímco erbium umožňuje zesilovat signál v dálkových optických kabelech a používá se i v satelitních spojích. Náhrady existují jen omezeně a jejich širší nasazení se neočekává v krátké době. USA připravují zásoby strategických surovin v rámci iniciativy Project Vault, avšak průmysl i vlády podle expertů zatím na možné přerušení dodávek reagují nedostatečně.