Nobelova cena

Tři vědci získali Nobelovu cenu za chemii 2025 za objev nové molekulární architektury, známé jako metal-organické sítě (Mofs). Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi byli oceněni za jejich přínos k rozvoji Mofs, které mají mikroskopické dutiny. Tyto materiály umožňují pokročilé aplikace v zelené technologii, jako je zachycování CO₂ a získávání vody z pouštního vzduchu. Díky těmto vlastnostem mohou Mofs ukládat plyny s vysokou hustotou a působit jako katalyzátory pro chemické reakce. Mofs mají potenciál pro různé aplikace včetně baterií a senzorů chemikálií.

Brit John Clarke, Francouz Michel Devoret a Američan John Martinis získali Nobelovu cenu za fyziku za praktické uplatnění kvantové mechaniky. Jejich práce umožnila rozvoj digitálních technologií, včetně kvantových počítačů a kryptografie. Tento oceněný experiment ukázal makroskopické měřítko kvantového tunelování, což je jev, kdy částice prochází neprostupnou překážkou. Clarke uvedl, že si tehdy neuvědomili význam budoucích aplikací, ale například mobilní telefony částečně fungují díky tomuto výzkumu. Laureáti varovali před dopady rozpočtových škrtů na vědu v USA.

Tři vědci získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2025 za objev, jak tělo zabraňuje vlastnímu imunitnímu systému napadat své vlastní buňky. Shimon Sakaguchi, Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell identifikovali regulační T buňky, které hrají klíčovou roli v zabránění autoimunitním stavům. Tento průlomový objev rozšířil možnosti léčby a prevence nemocí, jako je diabetes 1. typu, revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza. Výzkum také pomohl pochopit imunitní regulační mechanismy a otevřel nové možnosti v terapiích rakoviny a transplantací.