Nová laboratorní studie nizozemských vědců naznačuje, že některé mikro- a nanoplasty dokážou projít modelem lidské placentární bariéry. Výzkumníci použili třívrstvý model z živých lidských buněk, který napodobuje bariéru placenty i hormonální funkce související s plodem. Během 72 hodin prošla většina zkoumaných polymerů všemi vrstvami; výjimkou byl polyamid, jenž na druhé straně nebyl naměřen v zjistitelném množství. Expozice částicím také změnila produkci některých steroidních hormonů, přičemž polystyren ovlivnil hladiny estrogenů. Autoři zdůrazňují, že výsledky samy o sobě nedokazují poškození lidského plodu, ale podporují potřebu dalšího výzkumu možných dopadů plastových částic v těhotenství.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit