senzory

Indičtí výzkumníci vytvořili samočinně napájený senzor z česnekových slupek a polyethylenu, který využívá triboelektrický jev při pohybu či tlaku. Jedna vrstva materiálu dosáhla napětí zhruba 210 voltů, dvojitá sestava přibližně 400 voltů, ovšem při velmi nízkém proudu vhodném hlavně pro nenáročné snímání. Materiál si udržel výkon i po šesti měsících skladování a 200 cyklech mechanického namáhání. V demonstraci domácího zabezpečení rozpoznal systém otevření dveří s přesností 92 procent a odeslal upozornění přes Bluetooth do mobilní aplikace. Výzkum ukazuje možnost levného využití běžného bioodpadu v senzorech a při získávání energie z pohybu.

Indický výzkumný tým vyvinul systém šesti pružných piezorezistivních senzorů, které se upevňují na oděv v oblasti kyčlí, kolen a kotníků. Senzory sledují deformaci látky při pohybu a algoritmus strojového učení vyhodnocuje jejich synchronizované signály. Při testech s dvanácti lidmi systém po individuálním natrénování rozpoznával chůzi po rovině a svahu i pohyb po schodech s přesností 99,83 procenta. U člověka, který systém předtím nepoužil, dosáhla přesnost 89 procent. Senzorová vrstva spotřebuje jen 0,318 miliwattu a materiál vydržel více než 12 000 protažení na trojnásobek délky. Technologie by mohla pomoci při rehabilitaci, sportovním tréninku i řízení robotických asistenčních systémů.

Evropští vědci vyvinuli robotický prst se syntetickou kůží, která při stlačení mění barvu odraženého světla. Kamera uvnitř prstu z těchto změn v reálném čase vytváří mapy tvaru povrchu, deformace i kontaktního tlaku s rozlišením 100 mikrometrů. Základem je Braggův reflektor z vrstev polymeru, jehož optické vlastnosti se při mechanickém namáhání mění. Senzor už dokázal zachytit detaily lidského prstu, mince i listu. Technologie by mohla najít uplatnění v robotických rukou či chirurgických nástrojích, její dlouhodobá odolnost při praktickém použití však ještě vyžaduje ověření.