řeky

Globální těžba říčního písku a štěrku převyšuje schopnost přírody tyto usazeniny doplňovat, upozorňuje přehled 411 studií. Materiál je klíčový pro výrobu betonu, silnic i další infrastruktury, ale jeho odběr mění koryta, urychluje erozi břehů a poškozuje říční ekosystémy. Ve vietnamské části Mekongu se písek těží zhruba 11,8krát rychleji, než se obnovuje; mezi lety 2015 a 2022 se dno řeky průměrně prohloubilo o 0,48 metru. Eroze tam přispěla ke zřícení více než 1 800 domů a umožňuje pronikání slané vody dále proti proudu. Autoři volají po lepším monitoringu, potírání nelegální těžby, sezonních limitech a vymezení udržitelných těžebních zón.

Podle nové studie se hladina kyslíku snížila u téměř 80 % řek na světě. Analýza dat z let 1985 až 2023 ukazuje, že více než 16 000 řek ztratilo rozpuštěný kyslík, což je klíčové pro podvodní život. Na vině jsou hlavně klimatické změny, které snižují rozpustnost kyslíku ve vodě. Nejvíce postižené jsou tropické řeky, jako je Ganga a Amazonka. Při nezměněném trendu by řeky mohly ztratit do konce století dalších 10 % kyslíku, což ohrožuje ekosystémy a život v řekách.

Green River v Utahu byla dlouho záhadou, protože její tok protíná Uinta Mountains, což odporuje běžným geologickým očekáváním. Vědci nyní přišli s vysvětlením, že pohoří bylo sníženo procesem zvaným litosférický odkap. Pomocí seismického snímkování zjistili, že hustá minerální hmota se oddělila a potopila do zemského pláště, což dočasně snížilo pohoří a umožnilo řece protékání. Následně se pohoří znovu zvýšilo o 400 metrů kolem řeky. Tento jev přetvořil kontinentální rozvodí Severní Ameriky a ovlivnil vývoj lokální fauny.