nerovnost

Analýza 141 požárů, které v letech 1984 až 2025 zasáhly zastavěná území USA, ukazuje častější dopad na příměstské, vlastnické a příjmově silnější čtvrti. Tyto oblasti bývají na okrajích měst v blízkosti volné krajiny, často na svazích. Počet takových požárů výrazně nerostl, větší události však spalovaly více plochy a počet obyvatel v ohrožených okrscích vzrostl zhruba z 2,1 na 2,8 milionu. Riziko podle autorů často souviselo s rychlým vysycháním během několika měsíců, nikoli nutně s dlouhodobým suchem. Těžce vypálené plochy se ochlazovaly a zelenaly pomalu, zatímco bohatší čtvrti se z hlediska povrchové teploty zotavovaly rychleji, patrně díky prostředkům na obnovu a údržbu.

Nová analýza 309 domů v asi 4 000 let starém městě Mohenžodaro v dnešním Pákistánu naznačuje, že majetkové rozdíly se tam s růstem prosperity zmenšovaly. Archeologové použili velikost obydlí jako ukazatel bohatství a vypočetli Giniho koeficient 0,44, výrazně nižší než u srovnatelných měst starověkého Řecka či Mayů. V pozdějším období se rozdíl mezi největšími a nejmenšími domy přiblížil úrovni raných zemědělských vesnic. Město postrádalo okázalé paláce a hrobky, zato mělo rozvinutou kanalizaci, plánované ulice a široce dostupné veřejné vybavení. Studie zpochybňuje představu, že hospodářský rozvoj nutně vyžaduje soustředění moci a bohatství do rukou malé elity.