Atlantský oceán

Evropské země mezi lety 1949 a 1982 odložily do hlubokého Atlantiku přes 200 000 sudů s nízkoaktivním radioaktivním odpadem o hmotnosti přes 150 000 tun. Výpravy projektu NODSSUM nyní zmapovaly tisíce sudů v hloubkách kolem 4 700 metrů a zjistily, že část z nich je silně zkorodovaná a uvolňuje obsah do okolních usazenin. V okolí odpadu byly naměřeny zvýšené hodnoty radionuklidů, včetně kobaltu-60, niobu-94, cesia-137 a americia-241. Sudy se zároveň staly útočištěm pro sasanky, houby, korýše, ryby a další hlubokomořské organismy. Vědci nyní analyzují vzorky vody, sedimentů i živočichů, aby zjistili, zda se radioaktivita hromadí v místním ekosystému.

V Atlantiku se do 12. září poprvé od zahájení moderního satelitního sledování v roce 1966 nevytvořil žádný hurikán. Aktivita tropických bouří dosahovala jen zhruba 7 procent běžné úrovně, přestože začátek září obvykle představuje vrchol sezony. Hlavní příčinou je mimořádně silný jev El Niño, který nad Atlantikem podporuje střih větru, suchý vzduch a sestupné proudění brzdící vznik i růst cyklon. Zatímco Atlantik zůstává nezvykle klidný, Tichý oceán vykazuje nadprůměrnou bouřkovou aktivitu. Meteorologové očekávají, že El Niño potrvá do února 2027 a po jeho odeznění může následovat výrazně rušnější atlantická sezona.

V severním Atlantiku, poblíž Grónska, se objevila zvláštní klimatická anomálie v podobě ochlazující se oblasti. Tento jev naznačuje vážné problémy s Atlantickou meridionální cirkulací (AMOC), která se může blížit k nebezpečnému bodu zlomu. Výzkum podporuje teorii, že do oblasti přichází méně tepla vlivem slábnoucí AMOC. Pokud by došlo k úplnému zastavení, mohlo by to ovlivnit globální klimatické vzorce a způsobit chladnější zimy v Evropě. Poslední studie varuje, že s ohledem na globální oteplování může tento bod zlomu přijít dříve, než se očekávalo.