Studie na myších naznačuje, že neurony citlivé na oxytocin v paraventrikulárním thalamu ovlivňují zájem o kontakt s neznámými jedinci i učení, že dřívější hrozba pominula. Po utlumení těchto buněk byly myši méně společenské a déle setrvávaly ve strnulé reakci strachu i v bezpečném prostředí. Jejich aktivace krátkodobě zmírnila strach během nácviku vyhasínání, nezlepšila však sociálnost ani nepřinesla trvalý efekt. Malá doplňková analýza u japonských dospívajících našla souvislosti mezi oxytocinem, vlastnostmi thalamu a některými projevy autismu, její závěry jsou ale předběžné. Výsledky zatím nelze přímo přenést na lidi a ukazují hlavně to, že účinek oxytocinu závisí na konkrétním mozkovém okruhu a situaci.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit