Vědci z Curtinovy univerzity popsali ve stehenní kosti malého teropoda Aratasaurus museunacionali z Brazílie struktury podobné červeným krvinkám. Stáří fosilie se odhaduje na 115 milionů let, což by z nálezu činilo dosud nejstarší možný doklad dinosauřích krevních buněk. Chemické analýzy odhalily převahu hemu B a spojení těchto struktur se železem, uhlíkem a dusíkem, tedy prvky souvisejícími s krevním barvivem. Autoři zároveň nezjistili známky plísní, jiných mikrobů ani minerálů, které by mohly buněčné útvary napodobit. Zachování mohlo umožnit prostředí mělké vody s nedostatkem kyslíku a mineralizace manganem. Výzkumníci zdůrazňují, že závěry musí potvrdit nezávislé analýzy dalších fosilií.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit