
Finská studie sledovala 260 dětí přibližně od osmi do 16 let a porovnávala jejich pohyb, sedavý režim, čas u obrazovek a pozdější kognitivní schopnosti. Vyšší souhrnná doba strávená u obrazovek byla spojena s lepšími celkovými výsledky v testech poznávacích funkcí a rychlejšími reakcemi v některých úlohách pracovní paměti. Autoři zdůrazňují, že podstatné je především využití zařízení, protože hry či jiné duševně podnětné činnosti mohou rozvoj podporovat. Výsledky nepředstavují důkaz, že obrazovky samy o sobě zlepšují schopnosti dětí, ale zpochybňují představu, že každá doba u nich je nutně škodlivá. U nestrukturovaného pohybu se navíc objevil slabý náznak horšího výsledku v paměťovém testu, zejména u chlapců.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit