Erupce sopky Kikai-Akahoya před zhruba 7 300 lety patřila k nejsilnějším v historii a zasáhla jihozápad Japonska zemětřeseními, tsunami i vrstvami popela. Mezinárodní tým analyzoval 540 archeologických vzorků z období před katastrofou a po ní, aby zmapoval proměny osídlení kultur Džómon. Některé oblasti zůstaly dlouho neobyvatelné a katastrofa si patrně vyžádala mnoho obětí. Jinde se přeživší stěhovali, vytvářeli nové sociální vazby a přizpůsobovali hospodaření, často přesunem k pobřeží, kde se mořské zdroje obnovily rychleji. Na severu Kjúšú růst počtu sídlišť pokračoval i po výbuchu, zatímco ve vzdálenějších regionech se místy zastavil, možná kvůli ochlazení či ztrátě potravy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit