Australští vědci zjistili, že růstové vrstvy ulit suchozemských hlemýžďů mohou zachycovat stopy extrémních srážek a cyklonů. Ulita se vytváří postupně z uhličitanu vápenatého a její chemické složení i rychlost růstu odrážejí podmínky, v nichž živočich žil. U hlemýždě Figuladra bayensis badatelé spojili období rychlého růstu s vydatnými dešti po cyklonech Marcia v roce 2015 a Debbie v roce 2017. Radiokarbonové stopy navíc umožnily určit stáří jednotlivých vrstev a délku života hlemýždě na zhruba 4,5 roku. Nálezy ulit v sedimentárních vrstvách by podle autorů mohly pomoci rekonstruovat extrémní počasí i z období před moderním meteorologickým měřením.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit