Vědci analyzovali 300 nejsilnějších slunečních erupcí zaznamenaných v letech 2010 až 2016 a porovnali jejich energii s velikostí magneticky aktivních oblastí na Slunci. Zjištěný vztah pak použili na historická pozorování slunečních skvrn. Mimořádná skvrna z roku 1947, široká zhruba čtyřicetkrát více než Země a pokrývající 0,6 procenta viditelného slunečního disku, by teoreticky mohla vyvolat erupci na spodní hranici takzvaných supererupcí. Studie neodhadla pravděpodobnost ani četnost takové události, ale podporuje možnost, že extrémní částicové bouře zachycené v letokruzích mohou s podobnými erupcemi souviset. Přímé zdravotní dopady by byly omezené, vážně by však mohly být ohroženy technologie a infrastruktura.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit