Lidé v mnoha kulturách dříve spali ve dvou oddělených úsecích a kolem půlnoci až brzy ráno běžně trávili určitou dobu vzhůru. Souvislý noční spánek se rozšířil zejména s průmyslovou revolucí a umělým osvětlením. Krátká probuzení jsou přirozená, protože ve druhé části noci převažují lehčí fáze spánku a postupně stoupá hladina kortizolu. Časté nebo dlouhé bdění však mohou zhoršovat menopauzální změny, kolísání cukru v krvi, kofein, alkohol či stres. Pomoci může pravidelný čas vstávání, omezení stimulujících látek večer a při delším bdění krátké opuštění postele; účinnou léčbou chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit