Studie mezi 185 dospělými v Turecku naznačuje souvislost mezi vzpomínkou na imaginárního kamaráda v dětství a častějším pocitem, že je nablízku někdo další, přestože člověk stojí sám. Lidé s takovou vzpomínkou dosahovali v dotazníku vyššího skóre těchto prožitků než ostatní účastníci. Imaginární společníci se ve vzpomínkách nejčastěji objevovali před tělem nebo vedle něj a většinou do vzdálenosti 70 centimetrů. Autoři předpokládají, že oba jevy mohou souviset s tím, jak mozek vnímá tělo a bezprostřední prostor kolem něj. Výzkum však neprokazuje příčinu ani nepředstavuje důkaz existence duchů; omezením jsou zejména zpětné vzpomínky účastníků a úzký vzorek respondentů.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit